Namažte se a vyražte ! Namažte si uši a podkolenní jamky! A krk ! Namažte se celý 😀
Neměla jsem žádná očekávání, nic moc jsem si o trailu nehledala. O to více jsem byla ohromena krásou této dálkové trasy.
Fishermen’s trail neboli stezka rybářů (proto Fishermen’s trial a ne FisherMAN’s trial) nebo Rota Vicentina je 226km dlouhá trasa vedoucí z Lagosu do Sinesu vedoucí po jižním a západním pobřeží Portugalska.
Kdy se vydat na Rota Vicentina?
Jelikož stezka vede po pobřeží Portugalska, dá se cesta teoreticky absolvovat celoročně, ovšem ze zkušeností trekařů se většina raději vyhýbá letním měsícům, a to kvůli vysokým teplotám a celodennímu slunci nad hlavou, tak i zimním měsícům a to hlavně z důvodu horších povětrných podmínek a větší šanci deštivých dnů, a taky nevyužijete celý potenciál cesty kolem oceánu a pokud nejste ledový muž, lednové koupání v Atlantiku není úplně to pravé.
My vyrazily v květnu a byla to nejlepší možná volba, nejen že všechno dokonale a krásně kvetlo, všude to neuvěřitelně vonělo, ale i teploty byly velmi příjemné a koupání v oceánu bylo krásně osvěžující. Nepotkaly jsme ani davy lidí, spiš jen jednotlivce na trase.
Jakým směrem stezku jít ?
My šly z Lagosu po jižním pobřeží až na mys svatého Vincence a od tama jsme se vydaly na sever. Byly jsme spíše výjimka, která šla tímto směrem, ale aspoň nám slunko na západním pobřeží svítilo do zad a ne do obličeje. Každopádně stezka se dá jít oběma směry.
Jak se na stezku dostat?
Využily jsme přímý let z Norimberka do Fara, kde jsme přistály někdy před půlnocí, pěšky došly do hostelu a ráno chtěly vyrazit vlakem směr Lagos, ale kvůli stávce železnic, jsme nakonec musely využít autobusy – autobusové nádraží — prodej jízdenek – cena jízdenky Faro – Lagos – 7EU. Cesta trvala cca 3h, autobus jsme si nerezervovaly předem, ale kupovaly jsme přímo na přepážce – pouze hotovost.
Náročnost a vybavení?
Cesta mi nepřišla nijak náročná, ale já jsem zvyklá denně 10-15km nachodit v běžném klidném režimu, tzn pokud jsem na treku denně 20-30km jsem schopná dát bez větších problémů. Takže i když cesta není nijak náročná, neberte to tak, že je to pohodička. Jde se přírodním terénem, po písku, po kamínkách, po stezkách a budete mít na zádech nějakou váhu v batohu. Myslím, že se dá dát 15-20km na pohodu, obídek, koupačky a v 17 h budete v cíli, nebo dát svižných vycházkovým krokem a přestávkami na koupání klidně 25km a dorazíte taky kolem 17h do cíle 🙂
V každém městečku je obchod, takže je možné každý den doplnit zásoby, není třeba s sebou tahat žádné potraviny, jen přes den si zabalit nějakou menší svačinu.
- Batoh na 38l
- Doklady
- HOTOVOST (často neberou karty)
- Plavky
- Láhev na vodu
- Nepromokavá bunda 1x
- Mikina 1x
- Kraťasy 1x
- Tričko 2x
- Crop top 1x
- Legíny 1x
- Klobouk 1x
- Kšiltovka 1x
- Lékářnička
- Trekové hole
- Rychleschnouci ručník
- Spodní prádlo 3x
- Ponožky 3x
- Nepromokavé ponožky 1x
- Šaty 1x
- Insta360 4x
- Tyčinky na cesty (Petra17 slevový kód)
- Nějaké sušené jídlo
- Něco na štípance pokud půjdeme brzy ráno, nebo kolem západu slunce
- Špunty do uší do hostelů
Ubytování ?
Jelikož stezka vede přes chráněné oblasti a přírodní parky (jedny z nejzachovalejších pobřežních pásů v Evropě, endemické rostliny a živočichové), je zde přísný zákaz stanování a kempování. Proto je logické to dodržovat s respektem k přírodě i místním i s ohledem na to, že celá stezka je zdarma. Na stezce je plno kempů, hostelů, hotelů i prázdninových domů přes Booking nebo Airbnb.
Ubytování, které jsme využily my, uvádím u každého dne.
Značení?
Stezka je neuvěřitelně skvěle značená a to zeleným a modrým pruhem, případně modrou šipkou. Pokud je rozcestí vždy je značená i ta špatná cesta a to zelenomodrým křížem. Vlastně se nemáte kde ztratit, občas třeba sejdete na nějakou vedlejší vyšlapanou cestičku, ale hned vás to zase vrátí zpět. Na mapách.cz je stezka značená modrou barvou a zkratkou RV (Rota Vicentina).
Den 1. Lagos- Salema – 29 km
Doporučuji si tuhle etapu rozdělit na dvě, případně do tohoto dne nezahrnovat přesun z Fara, protože by to byla velká škoda a zbytečně byste se okradli o čas. Cesta je naprosto úžasná, nijak náročná, plná krásných pláži a úžasných příležitostí ke koupání.
Ubytování: Eco camp Salema – spaní v teepee stanech doporučuji, je to krásný zážitek:) Kemp disponuje sprchou, varnou deskou k využití. Najdete tu obchůdek s čerstvým pečivem a lokálními surovinami, ale taky restauraci a kavárnu.
Den 2. Salema – Sagres 19km
Jedna pláž střídá druhou, neuvěřitelná nádhera. Poslední den na jižním pobřeží, užijte si to klidný oceán, až přejdete na západní pobřeží, vítr bude mít větší sílu a oceán bude více rozbouřený. Na pláži Praia da Zavial je restaurace Zavial, kde mají výborné veganské hamburgery, fakt doporučuji vyzkoušet i masožravcům. Berou jen hotovost.
Ubytování: Sagres Time Apartamentos – celkem levné krásné ubytování v apartmánu s vyhřívaným bazénem, pračkou.
Den 3. Sagres – Vila do Bispo 25km
Útesový den, neuvěřitelné výhledy a nespočet pláží. Cesta jde krásně rychle, na mys svatého Vincence chvíli po asfaltce. Je to cca v půlce cesty dnešní etapy, takže oběd ze stánku. Zase platba v hotovosti. Potom už přecházíte na západní pobřeží, vítr sílí a vlny jsou větší. Další pláže a další koupání.
Ubytování: Geo House Vila do Bispo – ucházející, prostorný domeček se vším, co potřebujete, pračka a vybavená kuchyň.
Den 4. Vila do Bispo – Carrapateira 18km
Z Vila do Bispo chvíli po asfaltce a pak se už stáčíte zase na pobřeží, ale jen na chvíli. Je tu kamenitá malá pláž, nic moc na koupání. Pak se začnete stáčet zase do vnitrozemí, přes louky a lesíky a zase na pobřeží a konečné dlouhou nádherná pláž s jeskyněmi Praia da Muracao, pak už jen kousek na surfařskou pláž Praia do Amado s občerstvením – a bacha – berou karty. Z Carrapateiry vede cesta cca 1,5km na pláž, kde se dá pozorovat krásný západ slunka. A skvělá restaurace Alecrim – pizza, nachos, ale i něco sladkého ke kávě.
Ubytování: Casa na Carrapateira – krásný moderní nový baráček s balkónem, pračkou, kousek od moře.
Den 5. Rogil – Odeceixe 18km
Z Carrapateiry jsme se přiblížily pár kilometrů autobusem číslo 22 do Aljezuru v 8:27 ze zastávky dole u náměstíčka. Je nutný koupit lístek předem přes internet a jedna osoba stojí 3,75EU. Lístky koupíte tady.
Z Aljezuru jsme ze stejné zastávky Aljezur Mercado odjely busem číslo 79 směr Rogil, odkud jsme vyrazily už po svých. Lístky zase koupit dopředu přes net tady a cena je 4,15EU.
Cesta vede písečnou stezkou, ale docela pod stromami ve stínu. Cestou není žádná restaurace, až na konci před Odeceixe.
Ubytování: Casa da Vila – Malhadais – ubytko je trošku zacházka, ale zase bylo fakt strašně pěkný, prostorný a vybavený.
Den 6. Odeceixe – Zambujeira do Mar 23km
Plno krásných pláží. Tahle část stezky je fakt moc pěkná. Mezi dvěma plážemi je za větší půlkou restaurace, kde mají zase výborné veganské hamburgery v takovém polostánku – berou karty.
Ubytování: Camping Vila Park Zambujeira do Mar – ubyto je zase trochu z ruky, ale měli jsme malý domeček s grilem. V areálu je vířivka, vyhřívaný velký bazén, restaurace a obchod.
Den 7. Zambujeira do Mar – Longueira 25km
Za mě asi nejnudnější a nic moc část trasy. Pláže jsou na začátku hned za Zambujeirou. Pak dlouho nic, cesta je společná s cyklostezkou, takže se musíte vyhýbat kolům, které se boří do písku. U majáku na skok do městečka na oběd, tentokrát teda jídlo nic moc, ale tak když je hlad, tak je hlad. Jedná se o vesničku Cavaleiro a jsou tu dvě restaurace, jedna taková vesnická, jedna s mořskými plody. Po obědě jsou tam pláže.
Ubytování: Refugio da Longueira – kvůli tomhle ubytování se vyplatilo ujít pár kilometrů dál od stezky, strašně příjemná paní domácí, krásné ubytování s plně vybavenou kuchyní. Vlastní balkónky a krásné odpočinkové místo na předzahrádce.
Den 8. Longueira – Vila Nova de Milfontes 15km
Naše závěrečná etapa. Nebylo moc výhledů, cesta šla rychle a byla jen jedna zastávka na koupačku. Před Vila Nova de Milfontes už začínají korkové lesy, všímejte si označených stromů čísly a bez kůry. V. N. de Milfontes je krásné a na turistické městečko u velké pláže. U pláže je dobrá restaurace Quebramar, kde mají výborný burger s nivou. Další gastro tip je Laréu Cafetarie.
Ubytování: Pirata hostel Milfontes – celkem fajn hostel, klidný a kousek od pláže i centra.
Tady naše trasa končila. Zpět do Čr jsme odlétaly z Porta. Z V.N. de Milfontes je mnohem lepší spojení než kdybychom pokračovaly ještě dál směr Sines. Z V.N. de Milfontes jsem se přesunula Flixbusem za 439Kč do Porta a jízdenku jsem rezervovala asi 3 týdny dopředu. Flixbus jezdí třikrát denně – dopoledne, odpoledne a večer.
Stezku můžete samozřejmě naplánovat jinak, doletět do Lisabonu a přesunout se do Sines budem nebo až do Lagosu, ale nám to přišlo jako jeden ztracený den, tak jsme zvolily let do Fara a pak zpět přes návštěvu Lisabonu a Porta a zpět do Čr.
Pokud jste dočetli až sem, je to jasná známka toho, že se máte sbalit a vyrazit 🙂 Pokud máte jakékoliv dotazy klidně napište na Instagram, ráda na vše odpovím 🙂 Dolů také přikládám QR kód na symbolický příspěvek, pokud se vám článek líbil, nebo vám poskytl užitečné informace 🙂
Budu ráda když, se mi ozvete, že cestu plánujete, nebo že zrovna na stezce jste, nebo jak jste došli 🙂 Budu ráda, za jakoukoliv zpětnou vazbu.
Pěkné šlapání 🍀
Jinak kdyby někdo sháněl nažehlovačku Fishermen’s trailu tak tady odkaz na nákup.
