Ty jo nebýt koronavirové epidemie, tak já ty český hory ani nenavštívím.
Další skoro vrchol českých hor si můžu odškrtnout, i když teda jen napůl 😀 První slunečný víkend v únoru, kdy jsem měla volno, jsem využila k návštěvě Terky, aby mi ukázala nějakou tu krásu Jeseníků. V plánu byl trek na Kralický sněžník, no a tak jsme ráno vstali a vydali se směr Praděd 😀 Klasika s plánováním výletů.
Auto jsme nechali na Červenohorském sedle, parkování na den je za 100Kč/celý den. Pak jsme vyrazili po Jesenické magistrále směr Kamzík – Švýcárna a dále pokračovali směr vysílač. Přesnou cestu kudyma jsme šli, ani nevím, protože je tu mnoho odboček a zkratek ať už pro pěší nebo pro skialpy, ale vždycky jsme se vrátili zpět na hlavní trasu směr vrchol. Čím blíže našemu cíli jsme byli, tím více skupinek lidí jsme začali potkávat, a proto jsme na punkáče vytáhli drony, zkontrolovali hustotu turistů u vysílače. A protože to tam vypadalo jak na Václaváku, rozhodli jsme se to před vrcholem otočit a jít trasou přes Švýcárnu – Malý Jezerník až zpět k autu na Červenohorském sedle. Celou cestu tam i zpět nás doprovázel výhled na Dlouhé stráně a celkově výhledy byly za jasného nebe bez mráčků dokonalé.
Tak na vrchol snad někdy jindy.
